|
|
Úpadek islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru na přelomu tisíciletí
Červenková, Romana ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autorka se v této práci zabývá obdobím úpadku islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Věnuje se oblasti Federace Bosny a Hercegoviny, distriktu Brčko, které je spravováno jak Federací, tak Republikou Srbskou, a regionem Sandžak, který leží zčásti na území Černé Hory a zčásti na území Srbska. S islámským radikalismem jsou v současnosti spojovány dva proudy, a to salafismus a z něj vycházející wahhábismus. Autorka se podrobněji věnuje rozmachu salafistického hnutí v Bosně a Hercegovině během války (1992-1995). V souvislosti s tím klade důraz na roli zahraničních charitativních organizací a arabských bojovníků v zemi, jejichž aktivity byly, vzhledem k určité kontroverzi, Bosňáky nahlíženy spíše negativně. Samotný počátek úpadku radikalismu v zemi lze datovat od roku 1995, kdy byl nastolen mír a následkem kterého se většina šiřitelů salafismu vracela do rodných zemí. Výrazným mezníkem se stalo 11. září, které obrátilo pozornost nejen Bosňáků, ale i mnoha zahraničních autorů vůči islámskému radikalismu. Zásadním předělem, byla změna zahraničněpolitické orientace Turecka na Balkán. To se prostřednictvím vládních organizací TİKA a Diyanet a nevládního Gülenova hnutí stalo nejvýznamnějším aktérem v zemi. Mimo finanční výpomoc a rekonstrukční...
|
|
|
Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 a 2016
Lalić, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Wahhábitská interpretace islámu, která se do Bosny a Hercegoviny dostala s příchodem zahraničních bojovníků a humanitárních organizací z islámských zemí během války v letech 1992 - 1995, se od počátku dostala do konfliktního vztahu s lokální islámskou tradicí. Diplomová práce Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 - 2016 objasňuje, pomocí kritické analýzy primárních zdrojů, vývoj přístupu oficiální náboženské instituce bosenských muslimů, Islámského společenství, k wahhábismu a jeho stoupencům od jejich příchodu do současnosti. Práce ukazuje, že ačkoliv Islámské společenství často působilo ve svém přístupu ambivalentně, od počátku zaujalo vůči cizí náboženské tradici negativní postoj, a přestože byla jeho činnost nekonzistentní, přispělo k zamezení šíření wahhábismu v zemi. Zároveň s tím ukážeme, že postoj Islámského společenství byl spíše než náboženskými popudy determinován politickými potřebami.
|
|
|
War on Terrorism Through the Prism of the US: The Case Study of Bosnia and Herzegovina
Heleta, Nataša ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Hlavním cílem této práce je prozkoumat, jak je Bosna a Hercegovina vnímána jako země, v níž se rozvíjí terorismus. Koncepty radikalizace, extrémismu a terorismu jsou zkoumány samostatně, neboť právě jejich záměna v kontextu Bosny a Hercegoviny může být matoucí. Práce zahrnuje zkoumání počátku Džihádu v Bosně a Hercegovině během války v letech 1992 - 1995 a jeho pozdější transformaci do hnutí Salafi. Některé teoretické koncepty považují popularity hnutí Salafi a vztahu mezi touto komunitou a islámskou obcí jako reakci na mediální obraz. Média často nezobrazují reálné motivace, které pohání komunitu Salafi, místo toho pouze prezentují stereotypy, které vedou k vykořisťování této komunity. Práce se také zabývá změnami, které přinesly teroristické útoky v New Yorku z 11. září 2001 a jejich dopad na boj proti terorismu v kontextu komunity Salafi. Výsledkem práce je posouzení, zda je Bosna a Hercegovina vnímána jako teroristická hrozba v kontextu vztahu mezi komunitou Salafi a násilným extrémismem v Bosně a Hercegovině.
|
|
|
Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 a 2016
Lalić, Jan ; Žíla, Ondřej (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Wahhábitská interpretace islámu, která se do Bosny a Hercegoviny dostala s příchodem zahraničních bojovníků a humanitárních organizací z islámských zemí během války v letech 1992 - 1995, se od počátku dostala do konfliktního vztahu s lokální islámskou tradicí. Diplomová práce Přístup Islámského společenství Bosny a Hercegoviny k wahhábismu mezi lety 1992 - 2016 objasňuje, pomocí kritické analýzy primárních zdrojů, vývoj přístupu oficiální náboženské instituce bosenských muslimů, Islámského společenství, k wahhábismu a jeho stoupencům od jejich příchodu do současnosti. Práce ukazuje, že ačkoliv Islámské společenství často působilo ve svém přístupu ambivalentně, od počátku zaujalo vůči cizí náboženské tradici negativní postoj, a přestože byla jeho činnost nekonzistentní, přispělo k zamezení šíření wahhábismu v zemi. Zároveň s tím ukážeme, že postoj Islámského společenství byl spíše než náboženskými popudy determinován politickými potřebami.
|
|
|
Wahhabism on the Balkans : the case study of Bosnia and Hercegovina
Janková, Vladimíra ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Oberpfalzerová, Hana (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou současného Wahhábistického hnutí v Bosně a Hercegovině. Cílem práce je zhodnotit velikost hnutí, jeho vazby na militantní Islamistické skupiny, financování, vztahy s většinovou bosenskou společností a míru bezpečnostní hrozby, kterou bosenští Wahhábisté případně představují. Vzhledem ke skutečnosti, že většina zdrojů zabývající se tímto tématem pohlíží na Wahhábismus v Bosně a Hercegovině prismatem bezpečnostních studií, analýza se zaměřuje i na politickou a ekonomickou oblast. Studie stanovila nezávislé, zprostředkující a závislé proměnné s cílem ověřit domněnku, že vliv a rozsah wahhábistického hnutí v Bosně a Hercegovině je na ústupu a přes přítomnost několika tisíc Wahhábistů nepředstavuje výraznou hrozbu společenskému řádu, ani rozvoji země. Výsledky analýzy naznačují, že finanční účast zahraničních Islámských aktérů v rámci bosenského wahhábistického hnutí je omezená. Politická nestabilita spolu se socio-ekonomickými potížemi vybraných skupin bosenské společnosti nevedou k růstu wahhábistické komunity, nicméně patří mezi faktory, které mohou potenciálně přispět ke zvyšování Islámské radikalizace v zemi.
|
|
|
Nacionalistický diskurz v Bosně a Hercegovině - obraz občanské války z let 1992-1995 v současných bosenskosrbských a bosňáckých médiích
Janíčko, Michal ; Lupač, Petr (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
(česky) Práce se zabývá reprezentací občanské války v Bosně a Hercegovině (BaH) médii vlivnými mezi Bosňáky a bosenskými Srby. V úvodní části je shrnut průběh války a stručně představena současná společenská situace v zemi. Charakter mediálního prostoru v BaH a médií samotných je popsán s pomocí existujících analýz a výzkumů s použitím dostupných informací o vlastnictví médií. Je konstatováno přetrvávající zásadní rozdělení mediálního prostoru v BaH podél národnostních linií. Práce jako teoretický přístup k diskurzu a jako metodu jeho studia používá kritickou diskurzivní analýzu. Diskurz o občanské válce v bosňáckých a bosenskosrbských médiích v analýze reprezentují na každé straně dva denní listy. Analýza ukázala vzájemně nekompatibilní reprezentace příčin a charakteru války, jejich převládající uzavřenost vzájemnému dialogu a ignorování obětí druhé strany ve válce. V členění podle užších témat je identifikována řada diskurzů na obou stranách, z nichž některé mají určitý potenciál k dialogu s alternativními reprezentacemi. Diskurzy jsou interpertovány prostřednictvím bosňáckých a bosenskosrbských nacionalistických ideologií.
|
|
|
Úpadek islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru na přelomu tisíciletí
Červenková, Romana ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Žíla, Ondřej (oponent)
Autorka se v této práci zabývá obdobím úpadku islámského radikalismu v bosňáckém etnickém prostoru v 90. letech 20. století a počátku 21. století. Věnuje se oblasti Federace Bosny a Hercegoviny, distriktu Brčko, které je spravováno jak Federací, tak Republikou Srbskou, a regionem Sandžak, který leží zčásti na území Černé Hory a zčásti na území Srbska. S islámským radikalismem jsou v současnosti spojovány dva proudy, a to salafismus a z něj vycházející wahhábismus. Autorka se podrobněji věnuje rozmachu salafistického hnutí v Bosně a Hercegovině během války (1992-1995). V souvislosti s tím klade důraz na roli zahraničních charitativních organizací a arabských bojovníků v zemi, jejichž aktivity byly, vzhledem k určité kontroverzi, Bosňáky nahlíženy spíše negativně. Samotný počátek úpadku radikalismu v zemi lze datovat od roku 1995, kdy byl nastolen mír a následkem kterého se většina šiřitelů salafismu vracela do rodných zemí. Výrazným mezníkem se stalo 11. září, které obrátilo pozornost nejen Bosňáků, ale i mnoha zahraničních autorů vůči islámskému radikalismu. Zásadním předělem, byla změna zahraničněpolitické orientace Turecka na Balkán. To se prostřednictvím vládních organizací TİKA a Diyanet a nevládního Gülenova hnutí stalo nejvýznamnějším aktérem v zemi. Mimo finanční výpomoc a rekonstrukční...
|
|
|
Bosňácká menšina v Srbsku a Černé Hoře v období desintegrace Jugoslávie. Genese národní identity
Heler, Daniel ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Šístek, František (oponent)
Diplomová práce "Bosňácká menšina v Srbsku a Černé Hoře v období desintegrace Jugoslávie: Genese národní identity" se na základě theoretického zpracování problematiky utváření moderních národů a národních států, v konstruktivistickém přístupu a jeho konsekvencím pro interní bezpečnost spojenou s existencí národnostních menšin, snaží zasadit problematiku formování nacionální identity Muslimů či Bosňáků do širšího rámce rozpadu druhé i třetí Jugoslávie. Otázka genese bosňáckého národa je zkoumána v podmínkách území Novopazarského Sandžaku situovaného do sensitivní oblasti mezi Srbskem, Černou Horou, Bosnou a Kosovem. Konkrétně práce odpovídá na otázky, jak probíhala genese konstruování muslimské a bosňácké nacionální identity v podmínkách periferního území Sandžaku, jaký byl vztah muslimské/bosňácké menšiny ke státu, režimu a státnímu národu, ve kterém/se kterým žila, v reflexi místních bosňáckých nacionálních elit a jaké korelace mezi státoprávními a politickými změnami v Jugoslávii, Srbsku a Černé Hoře a vnímáním vlastní národní existence muslimské/bosňácké komunity v rámci těchto států je možné vysledovat. Práce nemá být pouze úzce zaměřenou studií, ale má být i jistým příspěvkem do širší diskuse o rozpadu Jugoslávie.
|
|
|
Konsocionalismus v praxi: případ Bosny a Hercegoviny
Fialová, Tereza ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Kuta, Martin (oponent)
Model konsociační demokracie, který byl v Bosně a Hercegovině zaveden, nefunguje ani po šestnácti letech tak, jak by měl. Po posledních parlamentních volbách, které v Bosně a Hercegovině proběhly v říjnu 2010, trvalo sestavení vlády šestnáct měsíců. Navíc Srbové vykazují od uzavření Daytonské dohody, která byla fakticky nadiktována mezinárodním společenstvím, separatistické tendence. Chorvaté nejsou spokojení s podobou Federace Bosny a Hercegoviny, kde žijí společně s Bosňáky. Požadují vytvoření třetí entity z oblastí, kde je jejich národ ve většině. Bosňáci chtějí naopak zemi směřovat k unitárnímu státu. Nejen tyto neshody brání efektivnímu fungování politického systému. Tato práce si klade za základní cíl analyzovat příčiny, které brání úspěšnému fungování konsociační demokracie v Bosně a Hercegovině.
|
host ::
RSS.